Větrání kostela

Titulek nahoře je surové rozhodnutí tak, jak ho vydala funkce decideVentilation(). Skládá se z úrovně a z důvodu, který rozhodl jako první.

Úroveň zelená

Větrání mikroklimatu prokazatelně pomůže a žádná bezpečnostní podmínka ho neblokuje.

Úroveň žlutá

Větrat lze, ale jen krátce a pod dohledem — nebo je vlhkost v cílovém pásmu a větrat není potřeba. Žlutou dostane i zelené doporučení, které stojí na náhradních datech.

Úroveň červená

Nevětrat. Buď by to nepomohlo, nebo tomu brání jedna z blokací: mráz, prochladlý interiér, návštěvnost, srážky, riziko kondenzace, prudké ochlazení nebo nestabilní klima.

Úroveň neznámá

Chybí použitelná data. Aplikace v tomto stavu nevydává akční doporučení vůbec.

Blokace se vyhodnocují v pevném pořadí a první, která zaskočí, rozhodnutí ukončí. Titulek tedy uvádí nejzávažnější překážku, ne jejich výčet.

Teplota (°C)

Přímé měření. Sama o sobě mikroklima nerozhoduje, ale určuje, kolik vody vzduch vůbec unese — a tím i cílové pásmo relativní vlhkosti.

Relativní vlhkost (% RH)

Jak plný je vzduch vodní parou vzhledem ke své teplotě. Právě RH cítí dřevo a mobiliář, protože podle ní přijímají nebo odevzdávají vlhkost. Nevýhoda: mění se se teplotou i beze změny množství vody, takže se podle ní nedají srovnávat dvě různě teplá prostředí.

Měrná vlhkost (g/kg suchého vzduchu)

Skutečné množství vody v kilogramu suchého vzduchu. Na teplotě nezávisí, proto se právě podle ní porovnává vzduch venku a v kostele. Je-li venku měrná vlhkost nižší, přinese větrání sušší vzduch — i kdyby venku byla vyšší RH než uvnitř. Aplikace vyžaduje rozdíl alespoň 0.5 g/kg, aby větrání mělo měřitelný smysl.

Rosný bod (°C)

Teplota, při které by se pára z tohoto vzduchu začala srážet na vodu. Je-li rosný bod vzduchu vyšší než teplota nějakého povrchu, vlhkost se na tom povrchu srazí. Tohle je klíč k ochraně studeného zdiva a ostění.

Proč se pořád srovnává měrná vlhkost a ne RH: tento kostel se mimo mše nevytápí. Vpuštěný vzduch se v něm ochladí a jeho relativní vlhkost tím stoupne, i když množství vody klesne. Rozhodnutí proto vždy modeluje, jaká bude RH po smíšení a ochlazení, ne jaká je venku.

Orientační pásmo RH

Rozmezí, ke kterému se aplikace snaží mikroklima přiblížit. Nad ním se vysouší, pod ním zvlhčuje, uvnitř se nedělá nic. Pásmo je orientační: nikdo ho neposoudil proti skutečnému stavu mobiliáře, proto mu jsou vždy nadřazené ochranné meze 45–70 % RH.

Nejchladnější povrch a pRV

Nejstudenější místo v kostele — typicky ostění nebo severní zeď. „pRV“ je povrchová relativní vlhkost: RH vzduchu v tenké vrstvičce těsně u toho povrchu. Protože je povrch chladnější než vzduch, je jeho pRV vždy vyšší než RH v prostoru, a plísně rostou právě tady, ne uprostřed kostela. Bez povrchového čidla se teplota povrchu odhaduje konzervativně.

Rezerva vůči rosnému bodu

O kolik °C je povrch teplejší než rosný bod vzduchu. Nula znamená, že už na něm kondenzuje voda. Aplikace vyžaduje kladnou rezervu s odstupem, ne jen „ještě to nekape“.

Změna za 24 h

Jak moc se mikroklima pohnulo v posledních hodinách. Historické materiály snesou vysokou vlhkost lépe než rychlé změny — dřevo pracuje, spoje se uvolňují, malba popraskává. Rychlá změna proto zelené doporučení srazí na žluté nebo ho zablokuje, dokud se stav neustálí.

Jde o nejvzdálenější uložený slot krátkodobé předpovědi ALADIN, tedy kontrolu, jak daleko data dosahují a kdy se naposledy stahovala. Předpověď má dvě role: hodnotí budoucí vhodné časy k větrání a v případě výpadku meteostanice zastupuje venkovní měření. Déšť blokuje větrání od 0.2 mm/h nebo od 50 % pravděpodobnosti.

Každá hodina předpovědi projde stejnými pravidly jako doporučení „právě teď“, jen s předpovězenými hodnotami místo měřených. Vnitřní stav se přitom bere současný — jde o odpověď na otázku „kdyby byl v kostele stav jako dnes, pomohlo by tehdejší počasí?“, ne o předpověď vnitřní vlhkosti.

po krátkém větrání ≈

Modelovaný stav po jedné větrací relaci. Předpokládá výměnu 25 % objemu vzduchu, směšuje měrnou vlhkost i teplotu a z výsledku spočítá novou RH.

vhodné / jen krátce

„Jen krátce“ znamená, že by dlouhé větrání sjelo pod dolní hranici cílového pásma, tedy hrozilo přesušení.

Vyhodnocení se vždy vztahuje k času toho slotu: návštěvnost se posuzuje podle rozvrhu mší pro danou hodinu a varování o nestabilitě se uplatní jen na sloty v dosahu 6 h.

Teplotní trend

Rozdíl mezi průměrem posledních dnů výhledu a průměrem prvních tří. Ochlazení o 3 °C a víc se počítá jako zhoršení: chladnější vzduch drží méně vody, takže po vpuštění do kostela stoupne RH.

Absolutní vlhkost venku

Voda v gramech na m³ vzduchu. Na rozdíl od měrné vlhkosti u rozhodování slouží jen jako trend, protože ECMWF dodává jiné veličiny než lokální čidlo a míchat je do jednoho výpočtu by bylo zavádějící.

Déšť / vhodné příležitosti

Kolik dnů má srážky nad 1 mm a kolik dnů má aspoň jeden bezpečný úsek. Deštivé dny se do rizika váží jistotou předpovědi: den za dva týdny váží mnohem méně než zítřek.

Pořadí dneška

Dny s aspoň jedním úsekem se řadí podle skóre nejlepšího z nich vynásobeného jistotou předpovědi. Odpověď na otázku „počkat na lepší den, nebo vyvětrat dnes?“.

Jistota klesá exponenciálně, o 16 % za den. Výhled nikdy neposouvá bezpečné meze a nikdy sám nevydá doporučení — slouží jen k plánování, například kdy má smysl zajít kostel odemknout.

Grafy se kreslí z agregovaných dat: do 24 h po deseti minutách, do 7 dnů po hodině, dál po třech hodinách. Zelený pás je cílové pásmo, čárkovaná čára horní ochranná mez 70 % RH. Na křivkách je podstatný sklon, ne jednotlivé body — svislé skoky bývají větrání, mše nebo změna počasí. Konkrétní hodnoty přečtete najetím ukazatelem, tažením prstu po grafu nebo šipkami po zaměření grafu klávesnicí; přerušená křivka znamená chybějící měření, ne ustálený stav.

Měsíční profil říká, co je v tomto kostele v tuto část roku běžné. Slouží jen jako kontext pro strategický výhled — očekávaný sezónní růst vlhkosti přispívá k hodnocení „zhoršující se podmínky“. Cílové pásmo ani ochranné meze neposouvá.

Myšlenka normy ČSN EN 15757: mobiliář, který v daném prostoru přežil desítky let, je na jeho klima zvyklý. Bezpečné pásmo se proto neurčuje z tabulky, ale z historie toho konkrétního místa — jako klouzavý třicetidenní průměr RH a k němu percentilové odstupy skutečných výkyvů. Nezvyklá je až odchylka mimo to, co objekt běžně zažívá.

Podmínkou je celý rok souvislých záznamů, aby pásmo zahrnovalo všechna období. Dokud se nenasbírají, platí přechodné pásmo z config.php. Ochranné meze 45–70 % RH platí nezávisle na tom, co adaptivní výpočet vydá.

Aplikace pracuje s podílem vyměněného vzduchu 25 % za jednu relaci. Na tomto čísle stojí každá projekce „po krátkém větrání ≈“: příliš vysoká hodnota nadhodnocuje účinek větrání a doporučí ho i tam, kde nepomůže. Zpřesňuje se ze skutečných relací zapsaných v nastavení — je potřeba alespoň 5 relací s rozdílem měrné vlhkosti nad 1 g/kg, pak lze změřený medián aktivovat.

Pořadí, ve kterém se rozhoduje. Nejdřív se ověří, že jsou vůbec data. Pak se v pevném pořadí zkoušejí blokace: mráz, prochladlý interiér, návštěvnost, srážky, kondenzace na vpouštěném vzduchu, kondenzace na povrchu, prudké ochlazení, nestabilní klima, rychlý pokles RH. První, která platí, rozhodne a další se už neřeší. Teprve když neplatí žádná, porovná se měrná vlhkost a vyhodnotí projekce RH — a výsledná zelená se ještě může srazit na žlutou kvůli nestabilitě, riziku na povrchu, riziku solí nebo náhradnímu zdroji dat.